Od zpovědi k digitální identitě: 800 let starý trik

Zpovědnice měla mřížku, digitální identita má QR kód. Stejný princip, jen jiné rozhraní. Jestli chceme svobodu, musíme si ji znovu naprogramovat.

Roku 1215 zavedla církev povinnou zpověď – *Omnis utriusque sexus* – největší zásah do soukromí lidí ve středověku. Byl to geniální tah, jak využít existující církevní infrastrukturu k novému účelu. McKinsey boys by byli nadšení - “asset sweating” ve 13. století. Stačilo v kostelech přistavět malé budky s mřížkami a vznikl monopol na spásu i kontrolu mocných, který fungoval celá staletí. Kdyby jim to ti zatracení reformisté a ateisté nekazili, mohl by běžet dodnes.

Ale dnešní mocní nemusí truchlit. Mají nástroj ještě dokonalejší – sociální sítě. Nepotřebují povinné zpovědi. Lidská ješitnost, potřeba uznání a touha po pozornosti zařídí, že lidé na sebe sami a dobrovolně vysypou úplně všechno. Přidají časové razítko, fotky, videodokumentaci, a dokonce i geolokaci pro okamžitou praktickou aplikaci. Mokrej sen všech špiclů.

Překvapení ze severu

Je tu ale jeden zádrhel. Někteří naši spoluobčané stále žijí v mylné představě, že mají právo na soukromí – že mohou používat pseudonymní účty a dokonce komplikovat státu jeho odhodlání nás chránit šifrováním své soukromé korespondence. Jako by nevěděli, že email není žádná pošta!

Naštěstí jsou tu Dánové. Ti v tom mají jasno.

„Musíme se zbavit zcela chybného dojmu, že používání šifrovaných komunikačních aplikací patří k občanským právům,“ vysvětluje Peter Hummelgaard, dánský ministr spravedlnosti, jednu z priorit dánského předsednictví EU.

A tak, podobně jako církev před osmi sty lety využila svou infrastrukturu k zavedení povinné zpovědi, zavádí dnes Evropská unie centrální digitální identitu eIDAS 2.0 - EU wallet. Na papíře slibuje pohodlí, ale ve skutečnosti spojují vaši identitu, finance, komunikaci i občanská práva do jednoho bodu, který lze kdykoli vypnout. Zpovědnice s QR kódem.

Dřív musel stát odebrat pas, řidičák nebo zablokovat účet. Potřeboval policii, soud, úřady, banky. V budoucnu může stačit jeden klik – a nejdete ani na pivo.

Od monopolu na spásu k monopolu na identitu

Ale ani to nebylo všechno. Církev si monopol na spásu neudržela jen povinnou zpovědí. Jak říká legendární George Carlin: Bůh vás miluje… ale potřebuje peníze. A tak přišel další mistrovský tah – monetizace hříchu a pocitu viny. Odpustky. Stačilo zaplatit a vše bylo smazáno. Byznys, který postavil katedrály a financoval papežské války.

Stejný trik se opakuje i dnes, jen technologie odpustků je jiná. Emisní povolenky a uhlíkové kredity. ESG skóre. Verifikované účty na sociálních sítích. Zaplať a jsi čistý. Zaplať a tvůj hlas je důvěryhodnější. Zaplať, zmlkni a tvůj profil má opět zelenou. Stejný princip, jiná technologie.

A co když někdo neposlechl? Ve středověku následovala exkomunikace – vyloučení z církve, zákaz svátostí, sociální smrt. Dnes přichází deplatforming – odříznutí od sociálních sítí, bankovnictví, platebních bran nebo digitálních služeb. V obou případech to znamená totéž: vyloučení ze společnosti.

Církev kdysi monopolizovala spásu a geniálně vypěstovala a zpeněžila náš pocit viny. Stát a korporace dnes monopolizují identitu a monetizují každý náš klik. A stejně jako tehdy, i dnes nejde o víru či bezpečnost, ale o kontrolu – o schopnost vynutit si poslušnost, přetavit vinu v obchodní model a držet každého člověka v systému, z něhož není úniku.

Je z toho ještě cesta ven?

Ano – stejně jako před pěti sty lety z kostelních zpovědnic a odpustků. Tehdy ji přinesla reformace, tištěné slovo a odvaha lidí nenechat si dál církví diktovat, čemu mají věřit a jak mají žít.

Bez technologie by však Martin Luther zůstal jen lokálním rebelem ve Wittenbergu. Knihtisk proměnil jeho 95 tezí v revoluci, která navždy změnila svět.

Dnes stojíme před podobnou výzvou. Potřebujeme digitální reformaci – svobodu v technologii, freedom tech: systémy, které neovládají státy ani korporace, ale lidé sami. Decentralizované sítě, open-source, open social, auditovatelné platformy a peer-to-peer nástroje, které odstraňují rizika protistran, oddělují peníze od státní moci a chrání naši identitu před totální kontrolou.

Pokud tuto příležitost nevyužijeme, čeká nás osud podobný středověku – jen to nebude exkomunikace, ale riziko vyloučení z digitální společnosti: odříznutí od sociálních sítí, bankovnictví a moderního života.

Cesta ven existuje, ale vyžaduje odvahu, inovace a odpor proti centralizované moci. Myslíte, že to není možné? Je.

Víte, kdo nedávno vyhrál soutěž Nápad roku? Tropic Square z Prahy – s prvním otevřeným a auditovatelným bezpečnostním čipem na světě. A 21. října 2025 byl tento čip uveden na trh v novém modelu hardwarové peněženky Trezor Safe 7 – vůbec prvním zařízení spotřební elektroniky na světě, které celé stojí na principu otevřeného kódu, transparentnosti a auditovatelnosti.

To jsou inovace, které ukazují, kudy vede cesta ven.

Jo, a někdo k tomu musí napsat ten kód.

Cypherpunk.